Popis
Trafalgarské náměstí je velké veřejné náměstí Londýna, ve Westminsteru, s National Gallery na severní straně. Město se tu schází, aby slavilo, protestovalo a vítalo Nový rok, pod vysokým sloupem admirála.
V jeho středu se zvedá Nelsonův sloup, asi 52 metrů žuly, se sochou viceadmirála Horatia Nelsona na vrcholu. Socha byla vztyčena v roce 1843 a náměstí, pojmenované po Nelsonově vítězství u Trafalgaru v roce 1805, bylo veřejnosti otevřeno v roce 1844.
Základnu hlídají čtyři bronzoví lvi, každý těžký sedm tun. Byli přidáni až v roce 1867. Sochař Edwin Landseer pracoval podle mrtvého lva zapůjčeného ze zoo, ale trvalo mu to tak dlouho, že začal hnít, a proto tlapy vypadají spíš jako kočičí.
Po obou stranách nahradily dvě fontány Edwina Lutyense z let 1937 až 1939 viktoriánské, které odešly do Kanady. V severozápadním rohu stál čtvrtý podstavec léta prázdný. Od roku 1999 hostí řadu současných uměleckých děl, vytvořených na zakázku.
Kolem náměstí stojí National Gallery, St Martin-in-the-Fields s vysokou věží, South Africa House a Canada House. Jeden bod na náměstí se považuje za oficiální střed Londýna, od něhož se měří vzdálenosti do hlavního města.
Místo bylo vždy rušné. Pod jižní stranou našli stavbaři v 50. letech 20. století kosti lvů, nosorožců a hrochů z teplého období před asi 120 000 lety. Později tu králové chovali své sokoly a koně, v Royal Mews, dokud je Jiří IV. nepřesunul a John Nash oblast nevyklidil.
Zůstává místem setkávání města. Každé Vánoce od roku 1947 posílá Norsko norský smrk, jako poděkování za britskou pomoc ve válce, a rozsvěcuje se při slavnosti. V roce 1887 se tu odehrály nepokoje Krvavé neděle a velké shromáždění se tu dodnes scházejí pod lvy.
Holubi, kterých bylo kdysi asi 35 000, byli od roku 2001 odstraňováni. Za druhé světové války mělo nacistické Německo podle všeho plán přemístit po invazi Nelsonův sloup do Berlína.
V jeho středu se zvedá Nelsonův sloup, asi 52 metrů žuly, se sochou viceadmirála Horatia Nelsona na vrcholu. Socha byla vztyčena v roce 1843 a náměstí, pojmenované po Nelsonově vítězství u Trafalgaru v roce 1805, bylo veřejnosti otevřeno v roce 1844.
Základnu hlídají čtyři bronzoví lvi, každý těžký sedm tun. Byli přidáni až v roce 1867. Sochař Edwin Landseer pracoval podle mrtvého lva zapůjčeného ze zoo, ale trvalo mu to tak dlouho, že začal hnít, a proto tlapy vypadají spíš jako kočičí.
Po obou stranách nahradily dvě fontány Edwina Lutyense z let 1937 až 1939 viktoriánské, které odešly do Kanady. V severozápadním rohu stál čtvrtý podstavec léta prázdný. Od roku 1999 hostí řadu současných uměleckých děl, vytvořených na zakázku.
Kolem náměstí stojí National Gallery, St Martin-in-the-Fields s vysokou věží, South Africa House a Canada House. Jeden bod na náměstí se považuje za oficiální střed Londýna, od něhož se měří vzdálenosti do hlavního města.
Místo bylo vždy rušné. Pod jižní stranou našli stavbaři v 50. letech 20. století kosti lvů, nosorožců a hrochů z teplého období před asi 120 000 lety. Později tu králové chovali své sokoly a koně, v Royal Mews, dokud je Jiří IV. nepřesunul a John Nash oblast nevyklidil.
Zůstává místem setkávání města. Každé Vánoce od roku 1947 posílá Norsko norský smrk, jako poděkování za britskou pomoc ve válce, a rozsvěcuje se při slavnosti. V roce 1887 se tu odehrály nepokoje Krvavé neděle a velké shromáždění se tu dodnes scházejí pod lvy.
Holubi, kterých bylo kdysi asi 35 000, byli od roku 2001 odstraňováni. Za druhé světové války mělo nacistické Německo podle všeho plán přemístit po invazi Nelsonův sloup do Berlína.